Ve čtvrtek jsem strávila den na Innovation Weeku v prostorách ČSOB Kampusu. A ještě teď si v hlavě přehrávám jednu myšlenku, která tam zazněla.
Ale k tomu se dostanu.
Akce jako tato mě baví z jednoho konkrétního důvodu: všichni přišli s cílem bavit se, sdílet a poznávat. Vystavovatelé jsou otevření, návštěvníci zvědaví - a vznikají rozhovory, které by jinak nenastaly. Stačí se zastavit u stánku, položit otázku a najednou mluvíte s někým, kdo řeší úplně jiný obor, ale podobné problémy.
Innovation Week je přesně o tom. Různé technologie, různé obory - zdravotnictví, průmysl, fintech — a možnost si je osahat na vlastní kůži. Já osobně jsem si ten den užila naplno: prohrála jsem v piškvorky s robotem, otestovala reakční čas v F1 simulátoru, nechala si nalít pivo robotem a vyzkoušela exoskeleton.
 |
 |
Co mě zaujalo mezi vystavovateli
Akce hostila desítky firem a projektů z různých oborů - od průmyslové automatizace přes fintech až po zdravotnictví a vzdělávání. Partneři akce zahrnovali mimo jiné ČSOB, která poskytla zázemí kampusu.
Já osobně jsem si ten den užila naplno:
Femlab se specializuje na výrobu doplňků stravy pro ženy. A u jejich stánku zaznělo něco, co mě opravdu zarazilo: většina účastníků klinických studií jsou muži. Proč? Protože ženský hormonální cyklus není stabilní a ovlivňuje výsledky - takže ženy jsou ze studií systematicky vylučovány, aby "nekazily data." Výsledkem je, že celá farmakologie je de facto orientovaná na mužské tělo. Chybí nám studie o ženách. A to je problém, o kterém se mluví čím dál víc - ale stále ne dost nahlas.
Flow jde ještě dál - vytvářejí personalizované balíčky doplňků stravy na základě krevního testu a DNA analýzy. Dostala jsem vzorky a upřímně, koncept mě zaujal. Přístup "jedna dávka pro všechny" ve výživě pomalu přežívá a personalizace tu dává velký smysl.
S Munipolis jsme se dostaly do zajímavé diskuze o integraci cizinců do pracovních týmů - téma, které je v českém prostředí stále citlivé, ale čím dál aktuálnější.
 |
 |
A teď k té myšlence, která mi v hlavě zůstala
Bylo to v diskuzi o AI ve zdravotnictví. Řešilo se, jestli AI může nahradit specialisty a fungovat bez lidské kontroly. A zaznělo něco, co platí daleko za hranice medicíny:
Chybí nám dlouhodobé studie a dostatek experimentů. AI nástroje se vyvíjejí rychleji, než je dokážeme důkladně testovat. Nové funkce přicházejí každý den - ale jejich skutečné přínosy a rizika v mnoha oblastech zatím nejsou ověřené.
A mě napadlo - tohle přesně koresponduje s tím, co říkal Femlab o výzkumu. Chybí nám data. O ženách. O dlouhodobých dopadech AI. O tom, jak nové technologie fungují v reálném světě, ne v kontrolovaných podmínkách.
Jak vlastně hodnotíme efektivitu čehokoli nového, když nemáme dostatek dat a času? Každý obor má jiný časový horizont - a i v těch, kde výsledky přicházejí relativně rychle, platí, že některé změny potřebují čas. Krátkodobá čísla jsou jen část příběhu.
A přesto diskuse o nových technologiích probíhají, jako bychom výsledky znali.
Nadšení z nových technologií je skvělé - sama ho sdílím. Ale tahle diskuze pojmenovala něco důležitého: nadšení by mělo jít ruku v ruce s kritickým myšlením. A s trochou pokory před tím, co ještě nevíme.
Každopádně - skvělý den. A ten robot na piškvorky byl fakt dobrý. Příště ho porazím.
